důl Britania  :   

Při vjezdu do obce od Proboštova po levé straně na místě, kde dnes stojí malý rodinný domek čp. 75, stával dům, který byl v roce 1959 zbořen. Důvodem zbourání bylo nestabilní jílové podloží a vody stahující se do vzdušné staré jámy, která je v jeho těsné blízkosti. Prakticky touto důlní činností se počal dům naklánět a praskat. A v květnu 1959 musel být zbourán. Jeho majitel, v té době  jistý pan Matonoha, se proto odstěhoval do Proboštova a docházel sem postupně dům bourat. Před válkou v tomto domě byla ještě havířská hospoda, kam chodili převážně horníci ze šachty „ Británia „ která byla na místě dnešního odkaliště. Tato šachta vznikla v roce  1915 jako povrchový důl. Jen pro představu, místo dnešního odkaliště byla ještě v roce 1963 velká jáma po vytěženém uhlí. Tento prostor místní nazývali Doliny. Důl byl ze začátku těžen povrchově a časem, když se dostali do patřičné hloubky, byla v jeho jihovýchodní spodní části proražena štola do Páté šachty. Šachta Pětka byla v prostoru mezi tratí a haldou nad Pěnkavkou. Uhlí z tohoto povrchového dolu potom bylo dopravováno štolou na Pátou šachtu, tam bylo vytěženo na povrch a lanovou dráhou dopravováno na úpravnu do Sobědruh. Protože místní potok přitékající z lesů nad Přítkovem procházel přes tuto šachtu a tímto jí hrozilo zatopení, byl vybudován tzv. dřevěný potok. Dalo by se říci, že to byl takový malý dřevěný akvadukt, i tomuto potoku místní neřekli jinak nežli Dřevěný potok. V dnešní době by to zajisté byla rarita. Ono už i v té době to byla sama o sobě ukázka dobře odvedeného díla. Samotné dřevěné koryto  bylo složeno z impregnovaných fošen sestavených do tvaru U, a to vše uloženo na kůlech místy až 5m vysoko. Toto dřevěné dílo začínalo na hoře u cesty vedoucí ke šroubárně a vedlo na východní straně krajem povrchové  šachty až dolu ke kolejím, kde pokračoval již přírodním korytem do Proboštova. V zimním období, když byly velké mrazy a voda v korytě zamrzala, jsme jako kluci měli přírodní bobovou dráhu. Na tuto dobu jsme vždy netrpělivě čekali. Jak voda korytem prosakovala, tak se tvořily několika metrové rampouchy, ale i na kůlech pod korytem led narůstal a vytvářel zajímavé scenérie. Z výstavbou odkaliště kolem roku 1964 byl  Dřevěný potok zlikvidován a voda svedena do betonového koryta. Postupem doby se stále navyšovaly hráze po obvodě  celého  prostoru a ze Sobědružské úpravny sem byl potrubím dopravován  kal, který časem zaplnil celé odkaliště do dnešní podoby.